Vedoucí výzkumní pracovníci
 |
|
|||||||||||||||||||
 |
|
|||||||||||||||||||
 |
|
|||||||||||||||||||
 |
|
|||||||||||||||||||
Abiotický stres (sucho, zasolení půdy, vysoká teplota, chlad apod.) je jedním z faktorů, který se významnou měrou podílí na celkové produkci zemědělských plodin. Jedním ze slibných způsobů ochrany rostlin před dopady stresu je modulace hladiny rostlinných hormonů, které se na odpovědi ke stresu podílejí (Pavlů, et al. 2018, 10.3390/IJMS19082450). Rostlinné hormony neovlivňují jen jeden konkrétní proces u rostlin, ale mají široké pole působení = pleotropní účinky (Černý et al. 2014, DOI: 10.1111/PCE.12270; Novák et al. 2015, DOI: 10.1093/PCP/PCV026; Berková et al. 2020, 10.3390/PLANTS9111563). V naši laboratoři se dlouhodobě zajímáme o vliv rostlinných hormonů cytokininů, u kterých jsme prokázali roli při odpovědi ke zvýšené teplotě (Skalák et al. 2016, 10.1093/JXB/ERW129), oxidačnímu stresu (Berka et al. 2020, 10.3389/FPLS.2020.590337) nebo chladu (Novák et al. 2021, 10.1016/j.envexpbot.2021.104581). Studium vlivu hormonů nezahrnuje jen samotné hledání vazeb mezi stresem a hormony, ale i vývoj nových metod, jak působení stresu dokumentovat (Schwarzlaender et al. 2008, 10.1111/J.1365-2818.2008.02030.X). Genetické a molekulární hrátky však vyžadují pečlivé testování, protože modulace hladin rostlinných hormonů může stres naopak i vyvolat (Novák et al. 2013, 10.1093/AOB/MCT092). Pokud dobře porozumíme mechanismům, které rostliny před těmito stresory chrání, budeme schopni dosahovat vyšších výnosů zemědělských plodin a celkové efektivity zemědělství.
|
Postdocs
 |
|
|||||||||||||||
 |
|
|||||||||||||||
 |
|
Ph.D. students
 |
|
|||||||||||||||
Ing. Miroslav Berka se věnuje studiu molekulárních procesů při interakci rostlin s abiotickými a biotickými faktory. V rámci svého studia využívá pokročilé metody hmotnostní spektrometrie a molekulární biologie. Zaměřuje se především na změny ve složení proteomu a metabolomu rostlin a snaží se nalézt mechanismy, kterými mohou rostliny odolávat působícím stresorům. |
||||||||||||||||
 |
|
|||||||||||||||
 |
|
|||||||||||||||
| |
|
|||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||
 |
|
|||||||||||||||
|
We all have ideas of what a comfortable temperature represents for each one of us. Unfortunately, our idea of a comfortable temperature might not always be an agreeable fit with the ambient temperatures that we are exposed to. For plants, as sessile organisms, this situation is even more complicated because they simply cannot escape from a negative environment. However, during evolution, plants have evolved sophisticated molecular mechanisms to cope with temperature changes in their environment. One of the environmental factors that challenge global crop productivity is represented by low temperatures. Even though plant's tolerance to cold temperatures is a genotype-based trait, their ability to overcome damage caused by cold temperatures can be increased in a process called cold acclimation. Our research is mainly focused on the role of light intensity in the early- phase of the cold acclimation process. Early phase changes can be involved in upstream signaling components and sensors or stress response activators. Thus, monitoring the dynamic of plant responses throughout the short-term cold stress provides the opportunity to discover and study targets in response to the cold adaptation process. |
||||||||||||||||
| |
|
Administrator
|
Technician
| Name: | Jan Smetana |
| Office phone number: | +420 545 133 300 |
| Office address: | DMBR FA, Zemědělská 1, 61300 Brno - Budova C |
| Office number: | BA03P1074 (C01.74) |
Gradual students
|
Petr Čičmanec Zuzana Plšková Sofiia Hlynska Marharyta Kuzmenko Klára Plačková Kateřina Lidmilová Šarlota Shejbalová |
Pregradual students
|
Andrýsková Kristýna Ondřej Bílek Markéta Dračková Tomáš Herber Daniela Karšulinová Anna Kubovčíková Tereza Matysková Ladislav Polášek Veronika Polášková Uliana Potapenkova Ekaterina Siuldina David Smečka Rodion Sokolov Elizabeth Urbánková |
Zemedelska 1, 613 00, Brno
E-mail:
Head of Department: